Předpoklady pro čtení

Čtení je značně složitý proces a vyžaduje určité schopnosti, které by dítě mělo mít před tím, než s výukou čtení začneme. Ze zkušeností víme, že řada dětí s mentálním postižením nemá potřebné schopnosti ve věku, kdy se obvykle se čtením začíná, mnohé jich nedosáhnou nikdy. Proto je nesmírně důležité stanovit si aktuální vývojovou úroveň v těch oblastech, které jsou pro výuku čtení potřebné. Na základě tohoto diagnostického vyhodnocení, pak můžeme stanovit vhodnou metodu pro výuku čtení, u dětí u nichž není předpoklad technického čtení pak můžeme stanovat jinou formu výuky čtení, např. sociální čtení.

 

Čeho si tedy všímáme u dětí s mentálním postižením před tím než zahájíme výuku čtení?

 

Zrakové vnímání

– výuka čtení s využítím globální metody, stejně tak jako sociální čtení je založeno na zrakovém rozlišování obrázků, symbolů a různých tvarů, proto je zásadní zjistit jaké úrovně dosahuje dítě v této oblasti. K tomu může napomoci diagnostický materiál Diferenciace zobrazených pojmů, který je součásti Speciálněpedagogického vyšetření pro zhodnocení impresivní řeči a impresivních jazykových schopností /Hemzáčková, 2001/.

V něm zjišťujeme zda a jak je dítě schopno:

  • Identifikace pojmenovaných konkrétních předmětů, jejich přiřazení k obrázkům a naopak
  • Identifikace zobrazených pojmenovaných obecných pojmů a jejich pojmenování nadřazeným slovem
  • Identifikace zobrazených pojmů v souvislosti kauzálních a finálních vztahů /rozlišování obrázků podle funkce/
  • Orientace v situačním obrázku

Stejné oblasti se věnuje i přípravná etapa výuky čtení s využitím globální metody v učební pomůcce První čtení. V části diferenciační cvičení zrakového vnímání zjišťujeme, zda je dítě schopno identifikovat předměty a obrázky a tvořit jejich dvojice, v části porozumění a zapamatování pojmu si ověřujeme, zda je dítě  schopno spojovat slovo /název/ s předmětem nebo obrázkem.

Pokud zjistíme v diagnostikovaných oblastech nedostatky, je zapotřebí cíleně se zaměřit na problematickou oblast.

Centrální postižení zraku (CVI)

Jednou z možných příčin selhávání dítěte v oblasti zrakového vnímání může být centrální postižení zraku (cortical/cerebreal visual impairment – CVI). Nejedná se o funkční postižení oka.  Zrakový systém mozku nedokáže interpretovat co oko vidí a postižené je tedy zpracování zrakových vjemů.

Nejčastější projevy CVI:

  • běžné oční vyšetření oftalmologem a často i zraková ostrost bývají v normě
  • děti dávají přednost jiným smyslům než zraku (soustředí se více na sluchové podněty, dlouho u nich přetrvává zkoumání předmětů ústy,
  • často na předměty sahají a manipulují jimi, čichají k nim)
  • děti se výrazně orientují pomocí barev
  • u dětí se projevují velké výkyvy zrakových dovedností, proměnlivé v závislost na čase a na celkové kondici
  • děti věnují malou pozornost zrakovým podnětům, zvláště těm vizuálně složitým, nebo komplikovanému prostředí; neprojevují zájem o obrázky
  • děti mívají opožděné reakce na zrakové podněty
  • děti zažívají problémy se zrakovým vnímáním, pokud jsou předměty nebo prostory nové – bývají výrazně jistější ve známém prostředí, často se pohybují po paměti; na nečekanou překážku narážejí, nenajdou známý předmět, když je přemístěn jinam
  • děti jsou často fascinovány světly, snaží se dívat do světelných zdrojů
  • děti dávají přednost dívání se zblízka a z neobvyklých úhlů pohledu
  • některé děti lépe vidí předměty v pohybu než předměty v klidu.

CVI se může vyskytovat v kombinaci s dětskou mozkovou obrnou, mentálním postižením, poruchami učení apod. Chování dítěte s CVI často připomíná projevy dítěte s poruchou autistického spektra. Pokud si nejsme jisti příčinou obtíží, doporučujeme provést funkční vyšetření zraku (provádí oční lékař, některá pracoviště Rané péče pro vady zraku a SPC pro vady zraku).

Více informací naleznete v publikaci Dívám se, ale nevidím.

 

Sluchové vnímání

– zjišťujeme schopnosti dítěte v oblasti naslouchání, sluchové diferenciace, sluchové paměti, sluchové analýze a syntéze a vnímání rytmu. Pro zjištění úrovně v těchto oblastech velmi dobře poslouží materiál J.Bednářové, Diagnostika dítěte předškolního věku. Pro informaci vkládáme vývojovou řadu fonematického sluchu.

 

Vývojová řada fonematického sluchu

Fonematické vnímání (fonematická diferenciace) je dlouhodobý vývojový proces, který probíhá od raného věku až do věku 6. – 7. let u zdravého jedince – tedy do věku předškolního, kdy má být dítě připraveno k výuce čtení. Obtíže v nezralosti výše uvedeného fonematického vnímání se často projevují u dětí s opožděným vývojem a s mentální retardací.

Metodická řada rozvoje fonematického vnímání

A: Poznávání a rozlišování obecných a specifických zvuků:

1. Rozlišování síly a hlasitosti zvuků obecných (domácnost, hlasy zvířat, příroda, prostředí.

2. Rozlišování síly a hlasitosti různých zvuků (zvukových hraček nebo hudebních nástrojů).

  • výrazně odlišných
  • jemně odlišných
  • zvukově podobných

3. Poznávání a rozlišování tónů zvuků/ hudebních nástrojů.

  • 2 tónů/zvuků s velkým rozdílem/intervalem
  • 2 tónů/zvuků s malým rozdílem/intervalem

4. Poznávání a rozlišování délky zvuku.

  • délka (dlouze/krátce)
  • základní rytmy (rychle, pomalu, opakovaně)

5. Poznávání směrovosti (odkud, kde).

B. Poznávání a rozlišování hudebního projevu:

  • hlasitosti poslouchané písně
  • melodie poslouchané písně
  • různých hudebních nástrojů
  • hlasů (muž, žena, dítě)
  • základní rytmické vlastnosti

C. Poznávání a rozlišování mluvního projevu povšechného, nečleněného (suprasegmentálního).

  • hlasitost řeči u druhých osob a u sebe
  • hlasové barvy (muž, žena, dítě)
  • mluva jedné nebo více osob
  • rozpoznání (ve smyslu reakce a porozumění) typů vět (otázka, důraz, varování)
  • emocionální kvality řeči (radostně, smutně)
  • tempo (pomalu, rychle)

D. Poznávání a rozlišování mluvního projevu členěného na menší úseky (segmentálního)

  • Dělení slov na slabiky – analýza (rozpočítávadlo), syntéza (vyber obrázek)
  • Určování kvantity hlásek (dlouhé, krátké)
  • Určování první samohlásky ve slově (např. s využitím artikulačního obrazu)
  • Určování první slabiky ve slově
  • Určování první souhlásky ve slově
  • Určování poslední slabiky ve slově

Reedukace fonematické diferenciace

Při výuce čtení se často setkáváme s dětmi, u nichž váháme zda pokračovat ve čtení analyticko – syntetickou metodou nebo přejít k jiné metodě nebo sociálnímu čtení. Dítě obvykle čte s chybami, má obtíže ve fonematickém rozlišování, s obtížemi spojuje slova do slabik a následně do slov, všechny obtíže ve čtení plynou z nedostatků ve sluchovém vnímání .

Zde může značně pomoci cvičení sluchové syntézy slabikové a hláskové, zároveň tento materiál slouží k vyhodnocení úrovně dítěte v této oblasti a napomůže zacílit intervenci na problematickou oblast.

 

Sluchová syntéza slabiková

Rozkládáním slov na slabiky /MÁ-MA, CI-BU-LE, KO-LO-TOČ/ s podporou obrázků se snažíme zlepšit sluchové rozlišování jednotlivých hlásek.

Způsoby práce dle obtížnosti / volíme na základě schopností dítěte/:

  1. předkládáme dítěti 2 obrázky, která doplníme slovním návodem, předložíme tedy např. obrázky MÁMA a TÁTA  a slovně doplníme: „ každé ráno tě budí a chodí s tebou do školy a je to MÁ- - MA“ – dítě se snaží vybrat správný obrázek a slovo vyslovit.
  2. předkládáme dítěti 2 obrázky, bez slovního návodu, předložíme tedy např. obrázky MÁMA a TÁTA  a výrazně slabikujeme: „Kde je TÁ –TA? “ – dítě se snaží vybrat správný obrázek a slovo vyslovit.
  3. předkládáme dítěti 3,4 i více obrázků, předložíme tedy např. obrázky MÁMA, TÁTA, BABI, DĚDA a opět výrazně slabikujeme: „Kde je BA –BI? “ – dítě se snaží vybrat správný obrázek a slovo vyslovit.


Pořadí předkládaných obrázků:

  1. slova dvojslabičná s otevřenými slabikami, např.  máma, táta, jede
  2. slova trojslabičná s otevřenými slabikami, např. cibule, maluje
  3. slova dvojslabičná s otevřenou i zavřenou slabikou, např. zámek, salám
  4. slova trojslabičná se souhláskovými shluky, např. hrneček, vidlička


Hodnocení:
Provedeno:
- s obrázkem a se slovním návodem /slovo vysloví - obrázek ukáže/
- s obrázkem /slovo vysloví - obrázek ukáže/
- výběrem ze 3  4 a více možností
Pokud dítě nemluví, obrázek pouze ukáže nebo. zaměří svůj pohled.

Sluchová syntéza hlásková

Zvládá-li dítě sluchovou syntézu slabikovou, múžeme zařadit sluchovou syntézu hláskovou, kdy rozkládáním slov na hlásky /M-Á-M-A, C-I-B-U-L-E/ usilujeme o zlepšení sluchového vnímání jednotlivých hlásek.

Způsob práce je stejný jako u sluchové syntézy slabikové.

Pořadí předkládaných obrázků:

  1. jednoslabičná slova se zavřenou slabikou, např.  pes, les
  2. slova dvojslabičná s otevřenými slabikami, např.  mává, pije
  3. slova s dvěma souhláskami na začátku, např. čte, sto
  4. víceslabičná slova s otevřenou slabikou, např. kupuje
  5. slova s otevřenou a zavřenou slabikou, např. koláč
  6. slova se souhláskovými shluky, např. hruška

Hodnocení
Provedeno:
- s obrázkem a se slovním návodem /slovo vysloví   -  obrázek ukáže/
- s obrázkem /slovo vysloví   -   obrázek ukáže/
- výběrem ze    3,    4  a  více možností
Pokud dítě nemluví, obrázek pouze ukáže nebo. zaměří svůj pohled.

 

Prostorové vnímání

– orientačně zjišťujeme schopnost porozumění pojmům nahoře – dole, vlevo – vpravo, orientace na řádku, chápání předložkových vazeb na – do – v, vpředu - vzadu. Více v publikaci J.Bednářové, Diagnostika dítěte předškolního věku.

 

Komunikační schopnosti

Zjištění úrovně komunikačních schopností je nezbytné zejména u dětí, které nekomunikují verbálně. Je však stejně důležité u dětí, jejichž komunikační schopnosti jsou opožděné nebo narušené. Pro výuku čtení potřebujeme zjistit čemu dítě rozumí a jakým způsobem komunikuje. Zde doporučujeme využít následující materiály:

Vyšetření porozumění řeči

Komunikační profil Matrix

Kromě toho doporučujeme zpracovat seznam aktuálních zvukových projevů, slabik, slov, gest, které žák používá ke komunikaci s okolím.

 

Použité zdroje